[Xcution] 1. mise - Reaper's lullaby

Saya

Po té co Erin tvrdě dopadla na zem jsem se již moc nezajímala o to jestli do mě ten se zbraní vystřelí nebo ne. Pořádně jsem dupla na nohu tomu co mě držel za ruku za mými zády a vší silou jsem se otočila s tím, že stáhnu i toho za mnou a tak se z něj stane lidský štít. Při tom se také má ruka se zbraní dostala do potřebného úhlu a já vystřelila přímo proti soupeřově střelné zbrani. Nemyslete si, že mě takhle dostanete, zatraceně!

Muž s nožem si opět vytvořil ty reiatsu nože které ztratil při útoku na Erin a pomalu k ní přišel a řekl do vysílačky Jedna z pomocnic vykonavatele sražena, další rozkazy?
To už však Saya prováděla svůj chvat a po rozplácnutí nohy chudáka který jí držel jí to i více-méně vyšlo. Druhý muž mírně zpanikařil protože nečekal, že se z jeho kolegy stane rukojmí a tak tam jen tak stál jako by byl z kamene. Kulka však jeho zbraň minula protože na ní Saya pořádně neviděla a nemohla jí tak správně kontrolovat. Zasáhla však jeho ruku a bolest jej donutila zbraň pustit.
A to už byl na scéně opět muž s nožem, ale nebyl sám. Na parkoviště dorazil další muž který držel primitivní sekeru která byla používána snad v době kamenné. Zjevně však nebyla obyčejná a Saya proti oboum nebude mít moc šancí pokud bude bojovat sama.

Tainaka Erin

Pomalu jsem vydechla a hned se nadechla. Sotva jsem vnímala nějakého chlapa, co ke mně přistoupil. Prosím... dej mi sílu... Můžu... můžu teď něco udělat? Znělo to, jako bych se uvnitř sebe modlila. Místo zázraku mi ale odpověděl až moc dobře známý hlas. Tseh. Máš poraněná křídla. Nohy ti snad neupadly, ne?! Dovol mi ti trochu pomoci. Pravda... Stále dokážu vstát a konat...

Posbírala jsem se ze země a vypustila snad tolik reiatsu, kolik jsem jen mohla. V rychlosti jsem se otočila k muži, jenž používá nože a na férovku ho nakopla. Z křídel mi přitom ztékaly potoky krve a kapky dopadající na zem byli v krátké pauze, kterou zvučelo jen ticho, celkem slyšet. Upoutat na sebe pozornost tím, že tu předvedete nějakou přestřelku při které můžete ohrozit obyčejné lidi?! Děláte si legraci?! Jestli mě nebo někoho z nás chcete zničit, nechoďte kolem horký kaše a udělejte to na rovinu, ne?! Vy, že si říkáte ochránci?! NE! Nic takového z mého pohledu nejste!

Saya

Když byl můj nový štít přede mnou tak jsem pořádným škubnutím uvolnila svojí ruku a pořádná ráda mou zbraní mu nejspíše zařídí kratší spánek. Pak jsem se rychle rozběhla a jedním pořádným kopem do obličeje jsem srazila i toho druhého který byl trochu mimo a navíc měl poraněnou ruku takže se nemohl moc bránit. Hned co byli dole jsem si stoupla vedle Erin a usmála se. Co že ti tak trvalo se zvednout? Vypadá to, že pěšáci jsou dole a zbývají pouze speciální figurky... s tím jsem namířila na toho s nožem. Ten bude můj... ty si můžeš vzít toho co se právě dostavil. K této volbě mě vedlo to, že jsem nechtěla aby proti tomu s noži použila další strategii která by nemusela vyjít. Doufala jsem, že i bez křídel dokáže stále bojovat s tím který nejspíše používal útoky na blízko. A já si hodlala dát menší duel s tím kdo stejně jako já používal zbraně na dálku.

Muž s nožem
Nejste ti, které máme eliminovat... tohle je vaše poslední šance aby jste odešli! Přes bariéru není žádný civilista ohrožen. S tím se všechny jeho nože namířily na Sayu.

Muž se sekerou
Pouze mlčel a sledoval zakrvácená křídla Erin a i přes sluneční brýle to vypadalo, jako by se tvářil tak nějak... smutně.

Tainaka Erin

Promiň, trochu mě to sebralo, odpověděla jsem na otázku. Rozhlédla jsem se kolem a zaslechla Sayu, jak říká něco o tom, že si zabírá toho s těmi noži. Upřímně mě nijak nevábilo s ním znovu bojovat a dát si druhé kolo hry. V boji s ním jsem očividně neměla šanci, tak jsem Nee-chan ve volbě nebránila. Dělej, jak myslíš. Za okamžik jsem se otočila na nově příchozího protivníka. Z neznámého důvodu koukal na má křídla, ze kterých stále tekla krev, a vypadal jako by mu ulítly včely. Nemusíš mě litovat... Jen se tu snažím za něco bojovat. A víš... dobrý skutek je po zásluze vždy potrestán... S tímhle jsem k němu udělala krok a čekala, co nastane dál. Přitom jsem cítila stále tu bolest. K čertu...

Saya

Opatrně jsem sledovala svého soupeře kterého my i Erin povolila. Heh... za tohle zaplatíš zatraceně... ty čokle... Začala jsem se soustředit a pak jsem z ničeho nic bez jakéhokoli náznaku vystřelila. Multifold bullet!
V jednom zmáčknutí spouště se objevilo pět kulek které mířily na zelené nože. Z celkových osmi by tak měli zbít pouze tří které bych již měla zvládnout. Opravdu jsem se k tomuto nepříteli hodila mnohem více než Erin. Jen jsem doufala, že i ona bude mít takové štěstí...

Muž s nožem na to co řekla Saya pouze mírně zavrčel a vyslal proti ní své nože. Zjevně si myslel, že kulky zničí ale opak byl k jeho smůle pravdou. Pět nožů bylo zničeno a na Sayu teď letěli poslední tři. Okolo muže se však začalo formovat dalších pět nožů, ačkoli poměrně pomalu.
Muž se sekerou se naopak snažil Erin neposlouchat. Zjevně s ní opravdu nechtěl bojovat, ale neměl moc na výběr. Rozmáchl se se svojí sekerou a vyběhl na ní. Když byl tak 2-3 metry od ní tak sekl a nad ním se objevila zvětšená verze sekery, dost velká na to aby rozsekla autobus, ačkoli velice pomalá.

Tainaka Erin

Ha~. Vážně... Všichni do jednoho jsou suchaři... Chvíli jsem si ho prohlížela. Byla jsem u toho předkloněná a měla založené ruce na prsou v náznak, že vážně nechápu, co tenhle jeho postoj znamená. Nevyhnula jsem se ani tiku v oku. Tak fajn, vydechla jsem a vrátila se do normální pozice. V tom momentu se ke mně ale rozeběhl. Co-?! Koukala jsem tak trochu překvapeně a vyděšeně zároveň. Nemotorně jsem odskočila a rozplácla se opět na zemi.

Saya

Moje technika zapůsobila poměrně dobře a můj nepřítel by pod polovinou své palné síly. I to však bylo dost na to abych prohrála pokud bych polevila. Po jednom z nožů jsem rychle vystřelila a po zásahu jsem kulku nasměrovala na další nůž. Poslednímu jsem se už však vyhnout nemohla a tak jsem si pouze zakryla obličej levou rukou abych nůž zablokovala. To jsem v koutku oka viděla Erin která na tom zjevně nebyla nejlépe. Právě teď jsem jí však nemohla pomoct... Drž se zatraceně...

Pořádně silný úder sekerou do země vytvořil menší kráter a odhodil Erin ještě o něco dál. Co by každému problesklo hlavou by bylo to, že nechat se zasáhnout něčím takovým by instantně ukončilo boj. Muž vytáhl sekeru ze země a otočil se směrem k Erin. Pomalu se napřáhl a ještě pomaleji se svojí sekerou seknul horizontálně... pomalu... pomalu... pomalu...
Seya nakonec dokázala zničit všechny nože až na jeden který se jí zabodl do ruky a vytvořil nemilou krvácející ránu. Touto rukou nějakou chvíli nic těžkého nezvedne. Její oponent byl nyní však bezbranný a začal pomalu couvat se slovy Zatraceně...

Tainaka Erin


Posbírala jsem ze země a v rychlosti si přepočítala všechny zuby. To už jsem však spatřila toho se sekyrou. Jeho styl boje byl vážně zvláštní. Buď ho ten boj vážně nebaví a jen tak to šmodrchá nebo vážně netuším... Stiskla jsem pěst. Na chvíli jsem zůstala viset pohledem na Saye, která byla právě zraněná. Muselo to do tý ruky kruci bolet, ale bojovat určitě může, ačkoliv má jednu končetinu mimo hru. Raději jsem opět začala věnovat pozornost svému protivníkovi. Tohle už mě nebaví! rozeběhla jsem se proti němu a používala Bringer Light. Ať už dělá, co chce, téhle rychlosti se nevyrovná... Kvůli mému zranění jsem nemohla nějak zvlášť bojovat, a tak jsem zkrátka požila fyzickou sílu. Kdyby mě chtěl zasáhnout, můžu se rychle vyhnout. Jednu výhodu mám, navíc s tou sekyrou se asi nemůže moc rychle pohybovat...

Saya

Ghar... po přímém zásahu do ruky jsem jen tak klidně stát na místě jako předtím nevydržela, ale nemohla jsem se tím nechat rozptylovat. Nepřítel již vytvářel nové zbraně a pokud by je dokončil tak by se mé šanci ne výhru rapidně snížily. Rozběhla jsem se proti němu a s jedním rychlím ohlédnutím na Erin jsem se usmála. Použila jsem stejnou techniku jako ona a na obličej nešťastníka teď mířila moje kopačka. S novým nosem si dvakrát rozmyslíš zda se nám opět postavit do cesty! zakřičela jsem za letu a to už byl můj kop proveden se vší silou co jsem měla.

Muž s nožem se proti Saye taktéž rozběhl s tím, že použije svůj fullbringoví předmět přímo. Nepočítal však s bringer light a jeho postup zastavila kopačka zabořená v obličeji. S tím odletěl několik metrů dozadu a nevypadalo to, že má vůli se ještě postavit. Přeci jen pořádný kopanec do středu obličeje pořádně bolí a jeden hned ztratí vůli bojovat.
Erinin soupeř byl velice pomalí, ale také velice odolný. A také... přeci jen Erin možná byla fullbringer, ale její malé pěsti až takové škody nedělali. Chlapík se zmítal jak jen mohl aby tě alespoň jednou zasáhl a také se mu to povedlo. I když to vlastně nezpůsobilo žádné poškození a pouze to Erin odstrčilo trochu dál. Nevypadalo to však na to, že by připravoval další útok, spíše na to že se musel prvně vzpamatovat z toho co se právě stalo.

Tainaka Erin

Už po druhé mě ten maník prostě jen tak odstrčit. Vážně... fyzická síla a já, to nejde moc dohromady. Zvlášť proti takovýhle hoře... Znovu jsem se postavila a pohodila vlasy. Nejradši bych se ho zeptala, jestli to nechce probrat u jídla a nějakého dobrého pití, ale to by nejspíš bylo nemístní. Raději jsem ale přestala přemýšlet nad nesmysli a urovnala si věci v hlavě. Nemůžu použít křídla. Zdá se, že ani pěsti... Do háje... Pro jistotu jsem stále dávala pozor, kdyby se odhodlal k nějaké akci. Počkat... Co když je nefunkční jen tahle forma...? Při téhle myšlence jsem se mile usmála a dala se do proměny. Po bojové stránce mi nebude k ničemu, ale můžu něco zkusit. Junjou Tenshi...

Spoiler:

Saya

Vypadalo to, že já jsem dobojovat a co zbývalo byl soupeř Erin. Zatím to vypadalo, že mírně prohrává jelikož neměla toho chlapíka jak zranit a tak jsem na něj zezadu namířila svojí zbraň. To už však změnila formu tak jsem s výstřelem ještě počkala. Pokud tohle dokáže sama tak jsem jí také chtěla nechat ať to udělá sama. Zatím jsme odrazily jen pár ubožáků a několik takovýhle dalších může stále čekat. A pak nemusíme dostat příležitost bojovat bok po boku. Alespoň jsem jí teda přála nejlepší štěstí, protože jsem věděla že tato forma dokáže uspat, ale nebyla jsem si jistá jak to bude fungovat na jiného fullbringera.

Po nějaké chvíli se poslední stojící nepřítel vzpamatoval a pohlédl před sebe. Místo démona však spatřil zářícího anděla. Erinina forma byla kompletní a nezraněná. Muž byl prakticky ozářen a vůbec se nehnul jakoby strnul nad její krásou.

Tainaka Erin


Hned, co jsem se přeměnila do andělské podoby, opadla bolest z mých křídel a mě už nestálo v cestě nic, co by mi bránilo plout po obloze. Roztáhla jsem křídla a letěla vstříc nebesům. Je to zase takový... zvláštní pocit... Rozevřela jsem náruč, jako kdybych někoho chtěla obejmout, avšak já si jen užívala toho vzduchu. Poté jsem spustila mrak bílých pírek rovnou ke svému nepříteli. Perutě se hezky pomalu snášely dolů, ale za to jich bylo tolik, že by jim asi uhnout nemohl. Skvělé... Při té příležitosti jsem spustila pírka i okolo, kdyby ještě někdo náhodou přišel. Za moment jsem ale slétla dolů k Saye. Objala jsem jí a ovinula svými křídly tak, abych jí věnovala trochu síly a vyléčila její zranění na ruce a zároveň, aby na ní nemohla pírka, která by jí uspala. Promiň, Saya-neechan. Trochu se mi to vymklo kontrole, usmála jsem se.

Saya

Když Erin provedla svůj útok tak jsem si jen povzdechla. Proč se vůbec starám... vždyť to zvládne sama. Sklonila jsem svojí zbraň a to už mě zase Erin objímala. Hlavní je, že jsi to zvládla... nedokážeš tuhle léčivou schopnost použít i na svoje křídla? Bylo by dobré kdyby mohla, přeci jen tohle byli obyčejní pěšáci. A král s tím obrovským reiatsu který nás sem přilákal byl stále na střeše budovy.

Vše vypadalo dobře a chlapík se sekerou vůbec netušil co se děje. Když na něj začal jít spánek tak si však udělal obraz. Rychle vzal svou sekeru a začal s ní ve vzduchu točit okolo což vytvořilo onu obrovskou reiatsu sekeru která zase vytvořila něco jako menší tornádo které odválo všechny pírka. Pak se otočil k vám a opět se připravil na boj, i když se rozespalo potácel z místa na místo.

Tainaka Erin

Chvíli to vypadalo jako šťastné setkání s dobrým koncem, kdy jsme se zbavili všech záporáků. K mé dokonalé smůle se ale opak stal pravdou. Můj... eh, tedy momentálně náš protivník se z toho nějak vzpamatoval a chystal se k dalšímu útoku. To už proti němu ale letěla další várka mého peří. V téhle formě dokážu jen tohle. Ve druhé nemůžu bojovat. Bezva... Doufala jsem, že Saya bude schopna s tím něco udělat. Avšak... neudělala většinu práce ona?

Saya

Tihle neví kdy mají dost... Řekla jsem mírně otráveně když jsem si všimla, že chlapík se sekerou pořád stojí. mávání tou obrovskou sekerou kterou měl bylo opravdu dobré na odfoukávání peří. Nejspíše přišla řada na mě. Odsekla jsem a namířila svojí zbraní. Lehni už! s tím jsem vystřelila dvě kulky které jsem při kontaktu s nepřítelem nechala explodovat. Stejně jako tehdy s gangstery jen s větší ráží... nakonec jsem jej nechtěla zabít, ale už byl dost otravný a nebylo by na škodu se jej konečně zbavit. Doufám, že dál na nás nečeká víc takto otravnejch...

Pan dřevorubec se k vám začal pomalu sunout a máchat sekerou na všechny strany čímž odfoukával pírka pryč. Sem tam na něj nějaké spadlo a s tím vypadal čím dál více ospalej. Nakonec to vypadalo tak že byl asi 2 metrů před vámi a kulky co vystřelila Saya jej pouze převrátily na záda a on začal chrápat. Poslední nepřítel úspěšně poražen... i když v momentě kdy spadl na zem se proti vám ze začátku bariéry rozběhlo asi 20 dalších chlapíků v černém. Nejlépe se dostat do budovy a zabarikádovat dveře, tohle vypadalo na normální lidi kteří barikádu hned neprorazí.

Tainaka Erin

Při pohledu na sekyráče padající k zemi jsem byla pyšná na mou a Sayininu spolupráci. Zrovna když jsem si s ní chtěla plácnout, spatřila jsem, jak se na nás valí další lidi. Rty se mi zvlnily v nepovedený úsměv. Tudy~! Rychle~! čapla jsem Sayu a v rychlosti se s ní přesunula do budovy, kde jsem za sebou zavřela dveře a začala před ně házet různé věci jako zátaras. Nakonec jsem celá udýchaná sjela po zdi a sedla si. Nějaký nápad?

Saya

Hah, nakonec tolik nevydržel... řekla jsem vítězně a když jsem se zvedla oči z ležícího na zemi do normální úrovně tak jsem to uviděla. Oh... Než jsem to stačila říct nahlas tak už mě držela Erin a mířili jsme dovnitř. Bylo snad i trochu komické sledovat Erin jak bere vše co jí pod ruku přijde a prostě to hází před dveře. Nápad? Co jiného dělat... než jít na střechu... za důvodem naší návštěvy. Nedokázala jsem si představit nic jiného než že tam na nás bude čekat nějaký vysoce postavený člen strážců a budeme více-méně v háji. Na obavy však nebyl čas... i když asi nebyl až tak špatný nápad se na moment zastavit.