[Xcution] Side story - Ghosts from past

Erin sice kopla ptáka, ale to zjevně nestačilo k tomu aby se jej kompletně zbavila. Zmrzačený tvor dopadl k zemi, ale netrvalo dlouho než se zase vznesl a opět se rozletěl proti ní. Tentokrát ne s takovou přesností nejspíše díky tomu, že Erinin kop poškodil jedno z křídel.
Saye se tak nějak dařilo vyhýbat, ale čím blíž Tenma se svojí bestií byl tím to bylo těžší. K tomu všem byly také chapadla nyní z velké části taktéž obrněné. Jediné slabé místo byli konce chapadel kde nebyl žádný pancíř. Aby jste však byli schopni způsobit nějaké viditelné škody tak by to chtělo něco výbušného.
Co se Kantarou napřahoval se svým mečem tak Tennouji ustoupil asi půl metru zpátky a znovu použil svojí schopnost. Tentokrát to však vypadalo, že soustředil vše pouze do jednoho bodu což byla jeho levá ruka. Kůže na ní začala viditelně tvrdnou a její barva začala tmavnout. Celé to trvalo jen zlomek vteřiny a Kantarouův útok byl poměrně lehce levou rukou zablokován. Heh... tohohle jsem se za živa vždy bál... když to přeženeš... tak získáš až neuvěřitelnou moc... ale také se pomalu začneš měnit! Přestaneš být člověkem... po smrti mě to však už nemusí trápit hahaha! Moje ruka je teď ještě pevnější než ta tvoje zatracená zbroj!

Tainaka Erin

Můj zvířecí nepřítel dopadl k zemi, ale netrvalo dlouho a zase vzlétl. Vážně nesnášim otravný ptáky! kopla jsem ho znovu. Díky jeho menší rychlosti jsem to zvládla. K mému štěstí jsem zasáhla to druhé křídlo, tudíž měl teď poškozená obě. Při pohledu na jeho pochroumané perutě jsem si vzpomněla na ty své. Není to tak dlouho, co jsem tu bolest cítila. Tak nějak jsem tedy pochopila ten postoj jeho těla. Vypadal stejně jako já. Nehledě na to, že není člověk. Připadalo mi, jako bych mu rozuměla a on zase mě. Musím se sebrat... Konec konců to byl živý tvor. Stiskla jsem pěst a sletěla dolů. Ano... on není člověk... uvědomila jsem si. Ale ten pohled plný utrpení je lidský... Vlastně je to ten samý pohled, jako každé jiné bytosti cítící bolest. Křečovitě jsem roztáhla ruku a dala jí okřídlenému přímo nad hlavu. Nemysli si, že s tebou můžu mít slitování... V ten moment z mých křídel vystřelila černá pírka. Zemřeš tu stejně, jako jsem měla já zemřít tam...

Saya

Pořád jsem tak nějak uhýbala a bohužel mé kulky opět ztrácely efekt. Vypadalo to, že budeme potřebovat nějakou bombu... bombu nebo...
Rychle jsem se ohlédla po Erin a uviděla jsem jí jak cosi dělá u toho ptáka který byl vyvolán Tenmou. Vypadalo to jakoby něco říkala, ale přes zvuky boje jsem nic neslyšela dokud by nekřičela. Eriiiin! Co to zatr... uhýbání před chapadly začínalo být těžší se zvětšením frekvence útoků a já už neměla moc způsobů... Rychle... se soustřeď na svého nepřítele!

Kantarou

Překvapivě jsem sledoval jak Tennouji zablokoval Devastating Wave pouhým mávnutím ruky. Cože?? Po té začal vyprávět o části z jeho života která mi přišla poněkud zajimavá. Náhle jsem si však vzpoměl že při každé změně strategie vyřknul zaříkání Rewrite. Mohlo by to znamenat..?! Jakmile skončil s povídáním, použil jsem Bringer Light abych se mu dostal za záda a zabodl jsem mu svůj meč do zad. Když už je tvoje ruka pevná, co takhle tohle?!!

Tennouji se rozhodně nehodlal vzdát a hned jak se Kantarou přemístil tak se vydal plnou rychlostí dopředu. Zastavil se až po několika desítkách metrů a otočil se zpátky na tebe. Vrážet kudlu někomu do zad není hezké! Poté Tennouji chvíli studoval svojí ruku a začal si mrmlat něco pro sebe. Takže v sobě pořád mám část fyzické podoby hm... chvíli tam jen tak stál a pak se připravil na tvůj výpad s tím, že jej opět jistě bez problému vyblokuje levou rukou.
Na druhé straně bojiště se však odehrávalo něco kompletně jiného. Temná pírka pomalu probodla Tenmova tvora a Erin v ten moment mohla na sekundu ucítit nehorázně palčivou bolest ve svých křídlech. Jako by je někdo rozerval na kousky... byli však kompletně v pořádku a bolest opravdu téměř okamžitě pominula. Hned co se tak stalo si toho zjevně všiml i sám Tenma. Takže je dole huh... vypadá to, že jsou po mé smrti ještě více citliví. Pravou rukou se chytl za levou a podíval se směrem k Erin, při čemž přestal útočit na Sayu. Mí mazlíčci rozdávají bolest svému okolí... v momentu své smrti... bolest ke které jsi jej odsoudila... na celou věčnost. Zdálo se, že atmosféra začíná být mírně těžší... a plná zármutku.

Tainaka Erin

Jen, co se ten pták složil k zemi a padl mou rukou, krom psychické bolesti jsem teď cítila i jinou. C-co.. t-to...? chytla jsem se za rameno a přejela si po něm rukou až k místu, ze kterého vystupovala křídla. Ze stresu jsem si zaryla nehty do kůže a cítila, jak se celá klepu. S vyvalenýma očima jsem se lehce otočila. Žádná krev... ani necítím zlomeninu... Čím dál víc jsem panikařila a nevěděla, odkud ta bolest přichází. Najednou jsem ale uslyšela toho chlápka. Ty šmejde... K tomu všemu jsem byla totálně vytočená, ale nebyla jsem schopna se pohnout, abych mu jednu uvalila. Vycenila jsem zuby a tak trochu u toho vypadala jako malý koťátko, které nemůže nic dělat. Vydala jsem pár divných zvuků, kterými jsem se snažila potlačit zoufalý křik a klekla si na zem. Co se... děje...?! Trochu jsem pozvedla hlavu a podívala se na páníčka toho mrtvého tvora. Co to k čertu-... Aaa! zaskučela jsem a znovu se sehnula.

Saya

Erin na mé zavolání moc nereagovala... zato reagovala na něco kompletně jiného. Nevěděla jsem na co... co však bylo jasné bylo to, že to ovlivnilo i Tenmu jak to tak vypadalo. Co se to děje teď? ... oba dva měli takový... výraz agónie. Tenma na mě dokonce i přestal útočit. A já sama si na něj teď z nějakého důvodu nedovolila taktéž... Hey... co to děláš Erin?! To bylo jediné na co jsem se dokázala zeptat. Tahle situace... byla opravdu divná.

Kantarou

Překvapeně jsem sledoval jak se Tennouji vyhl mému překvapivému útoku. Cože?! To ta jeho schopnost nepřepisuje jeho atributy?! Nebo je to pouze to že rychlost a síla ruky se mu zachovala?? Náhle jsem si povšiml že Tennouji se na něco připravuje. Jeho levá ruka bude jedinou potíží, pak už nic nemusím řešit, jen jeho další smrt... začal jsem používat Bringer Light k tomu, abych se přemisťoval a střílel Devastating Wave na Tennoujiho ze všech stran.

Tennouji se snažil ničit všechny útoky svojí posílenou levou rukou. Docela se mu to dařilo, ale nakonec Kantarou začal vyhrávat s většími čísly. Moc dlouho to však netrvalo a Tennouji vyskočil do vzduchu a opět zařval REWRITE! Na první pohled to vypadalo jako by se nic nestalo, ale pak si Kantarou všiml, že od ruky se začala měnit i levá část celého jeho trupu. Hah bude stačit když svoje tělo udělám pevnější než cokoli jiného! S tím použil fullbringerské schopnosti aby se odrazil od zpevněného vzduchu přímo na tebe a doslova tě zašlápl do země.
Na druhé straně bojiště se stále odehrávalo ono drama. Co ten naštvaný obličej? Já jako mistr cítím stejnou bolest co ty... Tenma si ještě víc stiskl svojí ruku a v ten moment veškerá bolest z jeho i Erinina těla vymizela. Bolest by měli způsobovat pouze ti, kteří jsou připraveni bolest pocítit... právě jsi to pocítila na vlastní kůži! Saye si Tenma opět tak nějak přestal všímat a celá ta zrůda na které stál se teď vydala proti Erin a opět začala útočit chapadly. Poznej bolest kterou působíš!

Tainaka Erin

Ten rozčílený výraz v mé tváři stále zůstal. Když ze mě spadla ta tíha, připadalo mi, jako by ze mě spadaly kameny, které by mi bránily v pohybu. To ses nade mnou smiloval? křikla jsem a rozletěla se proti tomu monstru. Když jednou nepřítele chytíš do pavučinky, už ho nepouštěj! zagestikulovala jsem a vyslala černá pírka. Rozhodila jsem ruce a tím je rozprostřela po větší ploše. Tohle nekonečný zápolení mezi sebou mi už leze krkem. A taky jsem pěkně přetáhlá z toho boje s Margaret. Zranění sice žádná, ale únavy se mi zbavit nepodařilo... Možná proto jsem v tom páchnoucím pokoji dostala takovej záchvat... Rozlétla jsem se společně s pírky a proletěla těsně vedle tý potvory, skoro jako bych si jí nevšimla. Místo toho jsem kolem ní ale rozmístila pírka, abych je potom mohla nechat explodovat. Doteď jsi dřela hlavně ty. Všechny informace, všechny boje... jsi zajistila ty. Teď nech chvíli mě a sleduj, jak si s touhle mimozemskou myškou pohraju sama... Saya-neechan!

Saya

Stále jsem moc nevěděla co se přesně děje... ale když Tenma řekl, že cítí stejnou bolest jako Erin tak se my v hlavě začal dělat menší obrázek. To propojil své tělo s Erin takže cítí to stejné...? Nebo... uhm... tohle je až moc složité, ale pokud to tak je tak... bych jej nemohla zranit aniž by to cítila Erin... Zmatená jsem chvíli pouze stála na místě s tím, že jsem nevěděla co dělat... Erin však vzala situaci do svých rukou. Sama... heh... nemyslím, že tohle je nepřítel kterého porazíš sama. Ale tohle je práce přímo pro tebe... Při dalším náletu zamiř ty svoje pírka na konce těch jeho chapadel! A zaútoč na ty body co největší rychlostí s co největší explozí! S touhle menší radou jsem ustoupila pár metrů dozadu a sledovala jsem... a čekala... až bude Tenmova obrana prolomena a já budu mít šanci.

Kantarou

Má strategie se mi úspěšně dařila, ovšem ten Tennouji měl zas něco dalšího v rukávu - Tentokrát ho ta nemoc postihla i na levém trupu! Když Tennouji proti mě vyrazil, použil jsem svou rychlost na to abych se dostal za jeho záda jak spadne. Když spadl, šel jsem do něj s hlavičkou která by ho měla odlepit z místa a mě odrazit kousek zpět. To nemáš žádné konce ke tvé síle??!

Kantarouovi jeho plán tak nějak vyšel a hlavička zjevně Tennoujiho pěkně zabolela když si jí pak chytl a měl ne zrovna potěšený výraz. Ghr... na to zapomeň... prostě tě rozdrtím! Jsem zatracenej duch a tohle je nejspíše poslední co dělám tak proč ne! Rewrite! Opět se začal posilovat, ale tentokrát to bylo... jiné. Vypadalo to jako by začal přetvářet části svého těla na fullbring. Jeho triko se roztrhlo a Všichni mohli vidět, že jeho kůže začala nabírat podivnou nahnědlou barvu. Za chvíli jeho tělo přestalo vypadat tak nějak lidsky... celí vyrostl. Teď měl něco přes dva metry a všude po těle měl viditelné žíly. Poslední změna před tím než bych se změnil na něco kompletně odlišného od člověka... tak pojď ty srábě! zařval na Kantaroua a bylo vidět, že hlava a část krku jsou jediné části jeho těla které nezměnil na fullbring.
Veškerého tohoto dění si teď všiml i Tenma. Ten idio-- To už okolo něj ale prolétla Erin. Kdybych tu bolest mohl ovládat tak už jsi ležela v agonii! Natáhl směrem k ní ruku a všechna chapadla na ní nasměřovala. V momentě co si však všiml pírek je rychle obtočil kolem svého těla jako obranu před explozí. A bylo poměrně efektivní... celá ta exploze s celým tím monstrem ani nepohla. Celí ten pancíř byl prostě moc silný... Asi budu opravdu muset prvně zničit vás... a až pak jednu vrazit Tennoujimu.

Tainaka Erin

Toho chlápka nejspíš pěkně vyvedl z míry jeho kamarád. Upřímně mi to bylo vcelku jedno, právě teď jsem se snažil zdemolovat to, co jsem zdemolovat měla, nic víc. Už jsem chtěla jít zpátky na základnu, hezky do svého kočičího pelíšku. Správně... "Kdybys"... pousmála jsem se ironicky. S tím jsem se rozlétla pryč, všimla jsem si totiž, jak použil svá chapadla jako štít. Pomalu mi docházely nápady a já měla chuť kecnout si na zem a zamávat bílým praporkem. Takhle strhaná jsem pěkně dlouho nebyla. Tak jo, probereme to od začátku holka... oslovila jsem se v duchu. Jsme v nějaký divný místnosti, bůhví, co to je za matroš, nejspíš latex. Jsou tu mrtvoly, který by na svůj stav takhle živý bejt neměly... Jeden se zvětšuje a druhej ovládá různý příšerky, dokonce s chapadlama. Kombinace tohohle všeho je až podezřele úchylná! Napřímila jsem se a ukázala prstem na našeho protivníka. Poslyš, nechci to nijak hrotit, ale jsem toho názoru, aby se mrtví už radši nehejbali, nikdy nevíš, kdy se rozpadnou. Skončíme to tu jednou provždy. Vzlétla jsem a namířila si to plnou rychlostí přímo k němu. Poté jsem uvolnila další pírka a příbližila se k němu ještě víc a pustila mu pírka přímo do obličeje.

Saya

Tenma se překvapivě staral o svého společníka... nejspíše byli i s Midouem za svého života velice dobří přátelé nebo něco takového. Taktéž jsem se ohlédla jak se daří tomu klukovi... zatím byl na živu. Tak nějak... z přemýšlení mě však vytrhla masivní exploze kterou způsobila Erin a netrvalo dlouho než to vše začala opět opakovat což mě mírně naštvalo. Už dopředu jsem věděla, že takto přímí útok s největší pravděpodobností nebude fungovat. Tak hele... vím, že chceš bojovat sama... ale mohla by jsi mě alespoň poslouchat! Říkala jsem, že ten pancíř má slabinu na koncích těch chapadel! Když do těch míst zabodneš svoje pírka tak to bude mít kompletně jiný efekt, takhle plýtváš reiatsu proti jeho obraně která je na nás až moc silná... opravdu nerada jsem to říkala, ale prostě tu nebyla možnost, že bychom se skrz jeho pancíř s naší silou dostali.

Kantarou

poslouchal jsem Tennoujiho reakci a zněla poněkud.... dá se říci zvláštně? 'Jsem zatracenej duch a tohle je nejspíše poslední co dělám tak proč ne!' mi tam moc nesedělo, ovšem co bylo ještě zajimavější je že se změnil skoro kompletně. Pozoruhodné... takže jediná tvá slabina je nyní tvá hlava?

Tennouji se na to co řekl Kantarou pouze usmál a prakticky okamžitě se přemístil směrem k němu. Pravou rukou dal Kantarouovi pořádnou ránu do břicha a levou ruku měl připravenou na obranu. I skrz sílu brnění byl Kantarou odhozen několik dobrých metrů dozadu a s Tennoujim to vůbec nehnulo.
Co se týkalo Tenmy... když uviděl Erin která se k němu opět rozlétla tak směrem k ní pouze natáhl ruku. V ten moment se ze země vynořil další pták, stejný jako předtím, pouze s tím rozdílem že neměl tak ostrý zobák. V plné rychlosti narazil do Erin zespodu a odhodil jí tak ještě více do vzduchu s menší bolestí břicha. Hned po té se rozpadl na prach... vypadalo to, že Tenma jej momentálně nemohl ovládat protože cosi prováděl s monstrem na kterém stál. Tak zlatovlasá ví o jediné slabině huh... nevadí... s touhle jejich spoluprací... Jakoby z ničeho se okolo Tenmy objevil další pancíř který byl po celém monstru takže nyní byl kompletně chráněný.

Tainaka Erin


Ani mě nepřekvapilo, že proti mě poslal nějakou další stvůru. Přeci jenom jsem se opět do něčeho řítila jen tak bezhlavě. Mohla jsem být ráda, že jeho zobák nebyl moc ostrý, jinak by mě tu asi vážně rozpáral. Tahle tupá bolest ale taky nebyla moc příjemná. Krátce jsem letěla vzduchem a hned na to k zemi. Mávla jsem křídly a ve vzduchu se otočila. Nakonec jsem padla na nohy a ze síly pádu se trochu šoupla dozadu. Přidržela jsem se rukou podlahy a znovu vzlétla. Rozkaz! zareagovala jsem konečně na Sayinu radu a znovu se řítila přímo dopředu. Ve vteřině jsem však změnila směr a oblétla monstrum. Pořádně jsem se podívala, kolik má chapadel a kam bych měla pírka nastražit. Jakmile jsem dokončila první kolo, začala jsem konat svůj úkol. Na každý koneček chapadla jsem spustila pár pírek. Chtěla jsem mu zabránit v tom, aby dokončil svůj další pancíř, avšak už nejspíš bylo pozdě.

Saya

Samozřejmě Erinina přímá akce neskončila moc dobře. Nejspíše měla právě vše štěstí světa, protože nebylo probodnuta skrz tím ptákem. Hned co se to stalo jsem na něj namířila, ale než jsem stihla vystřelit tak se změnil v prach. Rychle jsem změnila pohled na Tenmy který očividně něco dělal... a to to, že se ještě více opevňoval. Kdyby se Erin tak rychle nezvedla tak bych musela udělat něco sama, protože pokud dokončí vytváření toho nového štítu tak se k němu už možná ani nedostaneme... chtěla jsem to však nechat celé na Erin když už si o to řekla. A popravdě jsem teď měla větší starosti o toho kluka... vypadalo to, že momentálně dostává od Tennoujiho pořádnou nakládačku a možná by se mu hodila moje pomoc. Cítila jsem se trochu špatně když jsem tam jen tak stála...

Kantarou

Nedělej ze mě blázna! Použil jsem Bringer light abych se dostal na horu a když jsem byl ještě ve vzduchu, dal jsem meč směrem dolů a pomocí síly gravitace (jestli v tom prostoru nějaká panovala) jsem padal na Tennoujiho. Měl by dostat velmi prudký zásah mečem.

Erin konečně zasáhla jedinou viditelnou slabinu soupeře a při explozi byl slyšet neuvěřitelný skřekot bestie. Chapadla se prakticky rozpadly a tak i pancíř který se formoval okolo Tenmy.
Na druhé straně, síla gravitace až tak silná nebyla a když Kantarou padal tak Tennouji jeho meč prostě chytil do ruky jako by nic a švihl s ním o zem. Kousek si odstoupil a rozběhl si přímo na tebe... alespoň to tak tedy vypadalo. Tennouji však přetížil své schopnosti což zhoršilo jeho prostorovou orientaci a Kantaroua minul. Za to narazil do obří Tenmovi bestie a jeho síla zničila veškerý pancíř jako by nic. Ostré kousky také velice účinně zasáhly jeho obličej a bez dalšího pohybu se Tennouji svalil na zem, hned za tím také celá Tenmova bestie která se hned poté změnila v prach. Když se všechen bordel rozvířil tak už tam stál pouze Tenma vedle Tennoujiho těla. Tseh... vypadá to, že jsme prohráli... kdybych přivolal něco většího než byl můj Kermit tak by se my stalo to samé... hned po té co to řekl vzal Tennoujiho a pořádně mu vrazil pěstí do břicha. Zázračně se okolo nich objevila jakási záře a za chvíli byli oba dva v pořádku. Jak Tenma tak Tennouji, ani jeden z nich neměl žádná zranění a oba vypadali kompletně v pořádku jako na začátku boje. Říkal jsem ti ať to nepřeháníš idiote... Promiň brácho... vážně to vypadalo, že trefím toho spratka...
Po další ráně od Tenmy, Tennouji na chvíli zmlkl ale pak se podíval na vás. Takže? Co teď?

Tainaka Erin

Skvělej nápad, Neechan! přilétla jsem k Saye a chtěla si s ní plácnout. To už jsem ale spatřila toho jednoho, jak proletěl vzduchem a při té příležitosti smetl i tu vlekou potvoru. Tak tomuhle... se říká domino efekt, zamrkala jsem a přemýšlela nad tím, jestli jsou ty dva fakt tak tupý, jak to teď vypadalo. Ty, poslyš, Sayo... naklonila jsem hlavu do strany a pozorovala je. Taky ti to připadá jak my dvě? Akorát ty mě naštěstí nemlátíš... dodala jsem.
Pak jsem začala věnovat pozornost Tenmovi a Tennoujimu. "Co teď?" Já ti nevím, nejradši bych to tu zabalila a šla domů, nadhodila jsem trochu otráveně.

Moje touha nakopat vám zadky je ale moc velká, zaujala jsem bojovou pózu. Správně... Co teď? Mám využít situace a toho, že teď nemají žádnou obranu? Rovnou zaútočit? Pro začátek jsem jen chtěla vzlétnout nahoru a rozhodit trochu pírek. Beztak nás odsuď nepustí...

Saya

Překvapivě to Erin opravdu zvládla. I když to vypadalo, že před námi však bude ještě boj... Tennouji náhle vše ukončil. Zjevně ne zcela úmyslně, ale ukončil. A ještě k tomu se mu podařilo spáchat sebevraždu i přesto, že byl již mrtvý. Skvělý... To už tu bylo Erin a její moudrá slova. Právě jsi řekla, že ty jsi tu ta hloupá a já tě pořád poučuji víš... řekla jsem s výrazem někde mezi úsměvem a překvapením. V každém případě... podívala jsem se na ty dva a... no byli jako nový. To se dokáží regenerovat? Ne... ten Tennouji... efekt jeho fullbringu je kompletně pryč. Tohle bylo mnohem silnější než regenerace. Sledovala jsem Erin jak opět chtěla použít svá pírka, ale nakonec jsem se neudržela a chytla jsem jí za ruku. Přestaň... Tenma sám před chvílí řekl, že prohráli... i když se my tomu moc nechtělo věřit.

Kantarou

Síla gravitace mě opět zklamala... jako vše co jsem doposud udělal. Tennouji jako nic zablokoval můj meč a hodil mě do země. Když se na mě chystal opět zaútočit, chystal jsem se na zemi udělat totéž, ale Tennouji se nějak zbláznil a místo toho začal dělat "teamkilly". To je to takovej blázen nebo si na něj jen hraje? Nebo že by tohle byl vedlejší efekt jeho fullbringu?? Ikdyž to není teda moc pravděpodobný... Pomýšlel jsem si. Pak za nějakou dobu padla ta jejich otázka k zamyšlení. Vy dva jste neuvěřitelně silní! Co takhle kdybych tu mohl s vámi trénovat? Nadšeně jsem se jich zeptal.

Jen co Kantarou pronesl poznámku o tréningu tak se oči Tennoujiho přímo rozzářily. Tenma jej však zastavil dříve než mohl cokoli říct a předstoupil před Erin. Naše role bylo dohrána naši prohrou... ztrácíme sílu a tím se hroutí i tenhle prostor. Bylo by, ale hloupé kdyby jste odešli jen tak. S těmi slovy přistoupil k Saye a dal jí okolo krku podivný náhrdelník s jakýmsi fialovým kouskem diamantu. Tennouji přistoupil k Erin a udělal to samé, její diamant byl však zelený. Pak se oba otočili na Kantaroua a vypadalo to, že se nad něčím zamýšlí. Co teď? Kdo ví... tohle je opravdu trapné, ale počítali jsme pouze s náhradou za nás dva... kdo mohl tušit že tu bude třetí... Hey, to bude okey... je dost silnej se svojí vlastní silou takže tu naší nebude potřebovat.
Tenma se mírně nejistě otočil ještě k Erin a Saye aby pronesl poslední slova. Tyto náhrdelníky nesou naší sílu... nejsem si však jist jestli budete schopny je použít. Tedy... jsem si jist, že vám budou k ničemu v současné době, ale vždy je mějte u sebe a v bezpečí. Nikdy nevíte kdy je budete muset použít! V moment co tohle dořekl se propadla podlaha a vy tři jste spadli do oslepujícího bílého světla. Další věc co jste věděli je, že jste se probudily zpátky v základně nejspíše dalšího dne protože bylo ráno. Tedy spíše odpoledne... ale jak Erin tak Saya, obě jste měli ony náhrdelníky takže to sen nejspíše nebyl. Vaše rány byli již vyléčeny a Midou klasicky spal na podlaze uprostřed místnosti. Co bylo však jiné byli ony dveře... již tu totiž nebyli a místo nich tam byla prostě zeď.