Hlavní Základna

Tainaka Erin

Slyšela jsem, jak se venku někdo o něco pokouší. Nevěnovala jsem tomu pozornost, protože jsem naslouchala každému Midouovu slovu. Nechápu, že k sobě chtěli takovýho bezmocnýho špunta, jako jsem já... zareagovala jsem na vysvětlování o strážcích a přitom si uvědomila jakou sílu mají. Sakuya Ohtori, říkáš? Saya už věděla, na co asi narážím. Nejspíš nebyl dobrý nápad šťourat se v jeho minulosti a jménu, i tak jsem to ale řekla. Nebyl jsi dřív náhodou Sakuya Midou? Vůbec jsem nevěděla, co ti dva mohli být, možná bratři, možná otec a syn. Nebo také shoda jmen, ale to by byla pěkně blbá náhoda. Jediná možnost, jak to vyjasnit by byla, kdyby to Midou řekl, ale to se asi nestane. Pochybuji, že by nám tu vykládal o minulosti. Náhle jsem uslyšela jméno třetího ranku. Pravda... Ve škole jsme jí říkávali Lucy, pokud se dobře pamatuju... Asi je hodně silná. Stejně jako Margaret. Margaret... Pořád mě nějak vytáčelo, že jede po Midouovi, ani nevím proč. Z mého myšlenkového pochodů mě probral jeho hlas. D-dobře... Řeč byla asi o tom, kdo venku dělal ten kravál. To reiatsu mi ale připadalo známé. Vstala jsem z gauče a tím nechala Midouvi prostor, aby se třeba natáhl. Z toho, jak jsem si z něj udělala opěrátko ho mohli pěkně bolet záda. Stále jsem se necítila moc dobře, ale rány postupně mizely. Opět jsem se trochu zapotácela a hned na to chytla rovnováhu. Při každém sebemenším rychlejším a prudčejším pohybu se tahle scénka zopakovala. Poté jsem zamířila ke dveřím, otevřela je a vyšla ven. Poslyš, co tu- nedořekla jsem větu, protože jsem věděla, kdo to je. Teda, tušila jsem, že jsi introvert, ale na stalkera bych tě netipovala... vyvalila jsem oči a přistoupila k němu. Každopádně se nesluší někomu šmírovat pod okny. Nevěděla jsem, co udělat, protože nám pomohl a kdybych mu teď něco udělala, asi bych se moc neodvděčila.

Saya

S tím co Midou řekl jsme konečně měli alespoň malí přehled o tom jak to je u Strážců. 15% fullbringerů z celku jo... heh... hádám, že lidí jako nás asi až tolik není i když se podíváš po celém světě... Co mě však více překvapovalo bylo to, že přiřadil Margaret na čtvrtou úroveň když je tahle Lucia na třetí... Tomu se až nechce věřit... ale ten její jed byl fakt něco... Pak Erin zmínila to co nám prozradila Margaret. Sakuya huh... aniž bych si to uvědomila tak jsem mluvila nahlas a pak my prakticky vyrazilo dech to co Midou řekl Erin. On jí nazve svým mazlíčkem a ona na to ani nezareaguje... to se jí to líbí? Možná jsem se začala dozvídat něco o chutích své nové sestřičky... každopádně jsem ale chtěla vědět co... nebo kdo má být tahle myš. Rychle jsem vystartovala za Erin ven a uviděla toho kluka a jeho spálený kabát. Wow... mistr stínu teda asi nejseš... Až jak je Midou citlivej, že jej ucítil a já ne... ueh až z toho mám husí kůži.

Kantarou

Vůbec jsem si neuvědomil že jsem udělal tak velký rámus a za chvíli došla Erin a Saya. Podle logického zdravého smyslu bylo očekávatelné že bude nějaká tiskovka. Nyní však nemělo smysl mlčet. J-Já jsem chtěl jen... se dozvědět o vás něco víc. To je jediné co ze mě teď vypadlo.

Midou Midnight

Předpokládám, že Margaret básnila... jiná možnost jak by to věděli nebyla. Když lidé chtějí zahodit část minulosti... toto je nejlepší způsob. To už ty dvě vyběhly z domu a já si ještě řekl pro sebe Ohtori Sakuya... jeho křestní jméno a mé bývalé přímení se shodují... A vskutku... je mezi námi jistá spojitost... větší než jen nějaká... Nesmíte ho potkat... ještě ne... pořád... příliš brzy. Dál už jsem pouze poslouchal vzdálené hlasy těch třech.

Tainaka Erin

Dozvědět se o nás něco víc? zopakovala jsem po něm. Já říkala, že je stalker, ustoupila jsem o krok dál. Pak jsem ale položila otázku. Fajn. Takže co s ním? Aniž bych zaslechla nějakou odpověď, vzala jsem ho za flígr a táhla dovnitř. Rozhodneme to všichni společně... oznámila jsem stroze a už překračovala práh. Páníček nebude rád, že mu domu táhnu polomrtvou hračku... I kdyby to měl být dárek...

Saya

Překvapeně jsem hleděla na Erin která táhla toho kluka dovnitř. Ani se ho nezeptala na jméno a už usoudila, že ho buď Midou upálí nebo se k nám asi přidá nebo něco... Tohle na mě už začíná být trochu moc... celý den a celou noc jsme bojovali... nejraději bych padla do postele a teď tu máme tohohle... stalkera? A kdo to bude uklízet pokud se nebude líbit Midouovi a zpopelní ho?!

Kantarou

Nechal jsem se táhnout.. jako idiot. Když mě Erin dotáhla dovnitř, přišlo mi to jako kdybych byl na posledním soudu. Po té jsem se podíval na Midoua. Tenhle chlápek... jaké je jeho tajemství? Ten ohýnek byl nepochybně od něj....

Midou Midnight

Opět... zcela otráveně jsem sledoval jak my Erin dotáhla svojí kořist. Tak nějak s hlavou v nebesích jsem jí položil hlavu na ruku s větou Dobrá práce malá Erin... Kočička chytla svojí první myš... Až po chvilce jsem si uvědomil, že Erin je vlastně člověk a já jsem kompletně vzhůru a ne ve svém snu. Nakonec jsem moc nespal a trochu jsou blouznil... podíval jsem se na Kantaroua a zamyslel se. A co ty tu chceš kryso? To se snad někdo rozhodl vytvořit my tu zvěřinec? Rozhodně se to tu plnilo... opět. Hlavou my proběhlo pár vzpomínek, ale moc jsem si nad tím hlavu nelámal.

Tainaka Erin

Ten kluk nijak neodporoval, vlastně ani neměl jak. I když nám pomohl, teď nás sledoval a s největší pravděpodobností měl něco za lubem. A ani v nejmenším se mu nepovedlo skrýt, moc dobrý v tom nejspíš není, zdá se. Přesto mě ale docela zajímalo, jaký má důvod tu takhle okounit. Došla jsem k Midouovi a předhodila mu našeho stalkera, jako by byl nějaký hledaný zločinec. M-ma-malá?... podivila jsem se tomu oslovení stejně jako gestu, které následovalo. Trochu nečekané a zvláštní. To... nic... odpověděla jsem s menší přestávkou. Pak jsem se otočila na Sayu a nakráčela si to k ní. Přeci jen v její blízkosti jsem se vždy cítila svá a v pohodě. Nemáš tušení, co tu chce? zamumlala jsem potichu tak, aby to slyšela jenom ona. Moc mě teď ani nezajímalo, že je tu pan neznámý, trochu jsem si totiž nedokázala vyložit Midouovo nevídané chování. Ačkoliv o kočičkách mluví už od doby, co tu jsem...

Saya

A tady jdeme znová~ pobaveně jsem sledovala Erininu reakci na Midouovo gesto. Zjevně byl opravdu unavenej... i když jsem netušila proč protože to že by nespal kvůli strachu o nás my moc reálné nepřipadlo. To už tu byla Erin se svojí otázkou. Kdo ví... člen Strážců asi nebude když zaútočil na Margaret která ho stejně jako nás prakticky rozdrtila... a nic víc mě nenapadá. Prodlouženě jsem si zívla a trochu se protáhla. Vyřiďte to rychle... nebo tu usnu za stoje...

Kantarou

Tentokrát jsem se setkal tváří v tvář s Midouem. Jeho způsob jednání byl... docela zajímavý. No... jak jsem říkal. Chtěl jsem se o vás dozvědět něco víc. Máte nejspíš totiž taky ten divný druh schopností který vám umožní dělat něco co se jen tak nevidí. Já tyto schopnosti mám taky. ale doposud jsem nespatřil nikoho kdo by je měl též... Možná jsem měl zdrhnout dřív, když byla možnost...

Midou Midnight

Opět zcela otráveně jsem se podíval na Kantaroua a pak si povzdechl. Takže tu máme druhou Erin... Možná jsem si měl udělat úkryt v mrakodrapu někde hodně vysoko... Po chvilce přemýšlení jsem se podíval na dvě znavené holky které my tu téměř omdlévaly z únavy. Vyspěte se nebo cokoli... s myší si dělejte co chcete dokud nebudete otravovat mě. S tím jsem se zvedl a došel jsem ke dveřím. Ještě jednou jsem se otočil a ukázal jsem na stůl kde ležely noviny a pár papíru s nějakými poznámkami. Pak jsem beze slova odešel. Řešit problémy je otrava... ještě my kousek noci zbývá.

Tainaka Erin

Zajímalo by mě, jestli vážně někoho takovýho v životě neviděl nebo jestli si hraje na blbýho... S takovýmahle je vždycky těžká řeč... zamyslela jsem se. Z přemýšlení mě vytrhlo mé jméno. Ani jsem nad tím nemusela nějak dumat, ta narážka směřovala na mě. Druhá Erin? To nebylo hezký, Midou... podívala jsem se do strany a potichu zaprotestovala. Midouovi to je asi jedno... usoudila jsem, když se vydal k venkovním dveřím. Ty noviny a nějaký blok, které nám ukázal mě upřímně moc nezajímaly. Věděla jsem totiž, kam se teď nejspíš chce vydat. Nechala jsem ostatní být a rozběhla se za ním. Když jsem vylítla ven, zastavila jsem se přímo u něj. Kam teď jdeš?... otázala jsem se trochu sklesle a než stihl cokoliv říct, hned jsem pokračovala. Jdeš zase pálit ty baráky, že jo? podívala jsem se na něj. Jaký to má smysl? Proč... proč skrýváš tolik tajemství? Ta Margaret... máš jí rád? Chci to vědět, Midou! V téhle záplavě otázek nejspíš nevěděl, jak se vymotat a taky mu asi připadalo zvláštní, proč se ptám na takový hlouposti.

Saya

Už mě to prakticky ani nezajímalo. Prostě jsem sebou švihla na postel a nechala ostatní aby si to vyřídily mezi sebou. Midou však stejně jako vždy nechal vše na nás. Místo toho abych tedy nějak pokojně usnula jsem se ještě posadila a podívala se na toho kluka. Jestli máš něco nekalého v plánu tak na to rychle zapomeň... jsem ti sice vděčná za to, že jsi zachránil Erin, ale pokud se o něco pokusíš tak to schytáš. To už ale zase Erin vyběhla po Midouovi. Bylo my to vcelku jedno protože to byla asi nějaká její osobní věc, ale z toho co jsem zaslechla jsem okamžitě vylétla z postele a také jsem vyběhla ven. Hey, hey Erin... řekla jsem dost potichu a chtěla jsem jí zatáhnout zpátky dovnitř. Když už to všechno na něj však vyhrnula tak asi nebylo cesty zpátky... Ghaaa prosím ať se nenaštvééé....

Kantarou

Ten, jemuž říkali Midou, nebyl zrovna až moc přátelský, ani ke svým přátelům, jak bylo vidět. Tak myš jo? Hádám, že jsem se zmýlil ve svých předpokladech... Podíval jsem se znovu na svůj temný plášť na místo popáleniny. Alespoň tohle přežilo... jedna z mála věcí které jsem si odnesl z domova... byla by to škoda o to přijít teď.

Midou Midnight

Vůbec jsem nečekal, že by mě Erin zastavila. A to co řekla... Žádné tajemství nezůstane skryto navěky. Otočil jsem se k ní a bylo vidět, že mám temnější výraz než obyčejně. Pořád tu není... nemohu jí najít! Někde se tu potuluje... určitě tu někde je! A já jí najdu... Sám jsem nevěděl proč jsem jí to říkal. Tohle bylo něco co přesně ona nesměla vědět. Margaret? Žárlíš snad? Margaret kráčí po kompletně jiné cestě než já. Ona je stín a já jsem plamen... zdroj světla který stín zažene. Nikdy jsem k ní nic necítil. Nevěděl jsem proč se ptá. Konec konců jsem jí neviděl do hlavy... ale... Proč se ptáš?

Tainaka Erin

Jakmile začal odpovídat, připadalo mi, jako by změnil osobnost. Takhle jsem ho ještě nikdy neviděla... V jeho tváři jsem zahlédla lehce neklidný výraz. Někoho hledá... řekla jsem si v duchu, ale tušila jsem, jakou to může mít souvislost s pálením těch baráků. Tak... my ti se Sayou pomůžeme. Najdeme jí. Určitě! usmála jsem se. Vážně bych mu chtěla pomoct a myslím, že Saya taky, po tom, co jsem teď nakoukla do jeho srdce. Hned na tu větu navázal další řeč. Ž-žárlím? T-to ne, jen... podívala jsem se do země a nemohl nalézt žádnou odpověď. Takže tohle je žárlivost?... Byla jsem trochu vedle, protože toho z něj vypadlo tolik, co nikdy předtím. Vlastně ani nevím, co ho donutilo, aby mi to všechno řekl. Nevím... Proč jsem se ho na to vlastně ptala?

Saya

Midou... někoho hledá? Jen koho může hledat někdo jako on? Chodil ven každou noc od doby co jsem ho znala... tak dlouho, neúnavně... Teď mě to opravdu začalo zajímat. Tahle dívka pro něj musí být extrémně důležitá. Ale v jakém smyslu...
Rozpačitost Erin my také něco málo napověděli. Nenápadně jsem se k ní přiblížila a zašeptala jsem jí do ucha Hey... ty snad... máš... no... ty máš Midoua ráda? Myslím jako... v romantickém smyslu. Tak nějak jsem nevěděla jak to správně zformulovat takhle naráz, ale opravdu mě to zajímalo. Dávalo by to smysl s tím jak se jej zeptala na Margaret a začala být nervózní když popírala žárlivost.

Midou Midnight

Na chvíli jsem zavřel oči a pak se k nim otočil zády. Nemožné... Mohu je kdykoli využít... tak proč jim dávám možnost? Jako by se nic nestalo jsem se rozešel směrem pryč a ještě jsem si řekl něco pro sebe, ačkoli to Erin se Sayou nejspíše mohli slyšet...
Strážci určitě vědí kde je... a kdy přijde... zatraceně. Nechal bych toho kdyby mě o to požádaly? Přestat pro teď... ničit nevinné životy abych jí našel...

Tainaka Erin

Ne, to- mávala jsem před sebou rukama, když zrovna Midou něco dodal. Poté odešel a ještě něco řekl. Moc jsem tomu nerozuměla. Ale stejně bych ráda věděla, co se děje.

Jdeme dovnitř... pronesla jsem s trochu sklíčeným úsměvem. Otevřela jsem dveře. Ráda bych se o něm dozvěděla víc, protože to on mě potkal na tomhle prahu a dal mi možnost k zvláštnímu... nebezpečnému, ale za to krásnému životu. Díky tomu tu s vámi můžu být, uvědomuji si to. Jsem za to strašně ráda. Ale teď mi připadá... že mě sem vzal jen proto, aby se po ulici netoulala holka se zvláštními silami a případně ho neviděla při jeho akcích. Nechal mě tady doma v pelíšku a při té příležitosti si mě i ochočil. Teď už bych odsud nechtěla odejít... Asi jsem se stala rozmazleným koťátkem... objala jsem se rukama a kousla se do rtu. A teď už jsem jen toulavá kočka, která má chytat myši... Když padlo slovo 'myš', podívala jsem se na chlapce, kterého jsme tam nechali a začala přemýšlet, co s ním.

Saya

Poslouchala jsem co Erin říkala a při tom se posadila na postel. To co teď řeknu možná bude znít... jako narážka, ale... myslím, že Midou chtěl aby se s přidala ke Strážcům. A já s tebou... aby nás nevystavil nebezpečí. Sama jsi přeci viděla, že po něm jde snad celá tahle organizace. A co víc... to on je zdrojem těchto nočních požárů... opravu si myslíš že by se staral o holku se zvláštními schopnostmi jen proto aby ho neviděla? To je blbost! Když víš co dělá tak by v tom případě nebyl další důvod proč by tě tu nechával... a pokud nechceš být jen malé rozmazlené koťátko... tak mu to řekni na rovinu. Že nechceš aby po nocích opouštěl tuhle budovu. Řekl... Strážci určitě vědí. Zjistíme od nich co je tahle holka zač místo něj! Při té příležitost jsem se také podívala směrem k záhadným dveřím. Pokud se ti něco nelíbí tak s tím bojuj zatraceně... a vůbec to není tak že bych ti to říkala protože my na tobě záleží! Jako by mě náhle nezajímala jsem si založila ruky na hrudi a čekala jsem jak odpoví.

Tainaka Erin


Vážně chtěl, abychom se k nim přidali? Přemýšlela jsem o každé větě, kterou Saya řekla. Tak nějak mi postupně docházelo, že má pravdu. Jdou po něm... V tom případě ho budeme chránit... slíbila jsem si. Ne, vlastně... Postavíme se s ním proti Strážcům... Začínala jsem mít takový nepopsatelný pocit. Je tu spoustu naděje a možností. Musíme jich využít. "...protože mi na tobě záleží..." Skoro jako bych podobnou věc slyšela, akorát v trochu opačném významu. Tenkrát, chvíli potom, co jsem jí poznala. Řekla něco moc pěkného, ale hned na to se ohradila, že to rozhodně neříká proto "že by jí na mě záleželo". Nachytala jsem se, jak se usmívám jako měsíček na hnoji. Nejspíš mě ta nostalgie donutila zvednout koutky úst v náznak radosti. Zvedla jsem se z gauče a objala Sayu. Děkuju, Onee-chan... Při té příležitosti jsem jí dala ještě pusu na tvář. Saya mi zase dobila baterky a já věděla, že toho musím využít. Po chvíli jsem se od ní odtrhla a jako první šla prozkoumat místnost, která byla vždy zabarikádovaná. Musím... musím zjistit, co tam skrýval...

Saya

Tak nějak to vypadalo, že si Erin vše konečně uvědomila. Mírně jsem si oddechla, ale to už na mě byla opět nalepená a dávala my pusu na tvář. Cooooo--- Co nejdříve to šlo jsem se od ní odtáhla a pořádně jsem se vydýchala. Když chceš udělat něco takovéhohle tak mě prvně alespoň nějak varuj... uhu... Po té co jsem se vrátila do klidu a získala opět svůj "cool" postoj jsem se vydala za Erin. Ukaž nám svá tajemství zapečetěná komnato... a ty tu hlídej! Ukázala jsem na kluka který tu pořád prostě seděl na zemi. Snad nic neukradne co budeme ve vedlejší místnosti...

Když Erin vešla do místnosti tak před ní bylo poměrně úzké dřevěné schodiště vedoucí nejspíše na půdu. Když jste se tam vyškrábali tak jste si okamžitě všimli velice podivné vůně. Nebyla zrovna dvakrát hezká... ale nic jiného nebylo moc vidět protože v místnosti bylo kompletně černo. Pouze jeden proud měsíčního světla z díry ve střeše odkrýval malí dřevěný stolek uprostřed místnosti. Z dálky jste na něm spatřily dvě urny a zarámovaný obrázek. Z té dálky však nebyl vidět tak jste museli blíž.
Problém však byl ten, že hned co jste udělali krok do temnoty tak jste šlápli do něčeho... co určitě nebyla pevná podlaha. Nebylo však vidět co to bylo, každopádně to byl zdroj toho... teď již opravdu hnusného smradu v této místnosti.

Tainaka Erin

Pomalu jsem šla po schodech. Čím výš jsem byla, tím větší tma mě obléhala. Nahoře jsem neviděla ani na krok, ale přeci jen tu byl nějaký zdroj světla. Měsíc ozařoval malý stolek stojící uprostřed místnosti. Na něm stály dvě nádoby a fotka. Šla jsem blíž, protože jsem na ně nedokázala moc dobře zaostřit. Moc dobře jsem věděla, co ty dvě nádoby jsou. Takže tohle tu skrývá... Pohled na to byl docela deprimující. Uvnitř mě jsem si uvědomila, že Midou navenek ukazuje tu stránku, které je všechno jedno a všechno je pro něj otravné. Ale v hloubi duše chová veliké city, kterých asi jen tak někdo nedosáhne. Nevím proč, ale chtělo se mi brečet. Přistoupila jsem ještě o kousek blíž, když pode mnou něco zapraskalo. Co to-...