[Xcution] 1. mise - Reaper's lullaby

Tainaka Erin


Už se mi nechtělo ani trochu věřit, že tahle holka je neporazitelná. Pravda, zatím jsme nenašli žádnou cestu, jak jí způsobit nějaké větší zranění, ale ve třech něco zvládnout musíme. Zpozorovala jsem, že bublina za mnou stále letí. Děláš si legraci, že jo? Trochu jsem se zděsila a zkameněly mi nohy. Musela jsem se ale rychle sebrat a něco vymyslet.
Akuma Tenshi!

Spoiler:

Začala jsem přemýšlet o možnosti, že bych nechala démonku, aby mě pohltila. Přeci jen ona byla silnější. Zvládla bych se ale pak sama vrátit? Prozatím jsem vyslala černá pírka proti bublině a odletěla stranou. Půjčíš mi své síly? oslovila jsem démonku.

Saya

Opět jsem vykoukla z poza větráku a všimla jsem si co Margaret udělala. Děláš si legraci?! Kde bere tolik síly že... To už ty zatracené koule začali smetávat místa kde jsem se mohla skrýt a donutily mě k přechodu. Pomocí bringer light jsem se rychle přesunula k místu kde koule co letěla po tom neznámým klukovi udělala díru a dostala jsem se zpátky do budovy. Nezáleží na tom jak je silná... dokud ta bariéra nemá vlastní oči tak mě nezasáhne pokud mě neuvidí! Skryla jsem se za nejbližší sloup a mírně jsem vykoukla. Na Erin jsem nyní neviděla, ale zato jsem měla výhled na toho kluka. K jeho neštěstí to vypadalo, že ve střeše je dost děr na to aby jej Margaret viděla pokud se někam neschová. Což nedělal...

Kantarou

Když jsem tak přemýšlel, stalo se opět něco naprosto zvláštního a nakonec to dopadlo tak že Margaret na nás poslala nějaký koule. 2 z 5 šly po mě. Doopravdy? Použil jsem Bringer Light na to abych se od nich dostal dál ale zřejmě byly naváděné. Hah?! V tom případě... používal jsem Bringer Light na to abych se přemisťoval a tím přemísťováním nasměroval naváděné kuličky na Margaret.

Jak Erin letěla víš a víš tak jedna z koulí rapidně a nečekaně zrychlila čímž narazila do Erin a odhodila jí několik dobrých metrů zpátky ke střeše budovy. Ve vzduchu to nebylo tak hrozné jako kdyby tě rozmáčkla o nějakou zeď, ale i tak si vykašlala trochu krve a měla jsi pár modráků.
Saye se jakž takž dařilo vyhýbat, ale spadlo na ní pár sutí když koule prorazily strop a vydaly se za ní. Bylo to však jen na pár škrábanců... když se ztratila z dohledu Margaret tak koule prostě začali ve velké rychlosti létat všude možně a ničily vše co bylo v cestě a za co by se člověk mohl schovat.
Kantarou se sice přemísťoval, ale čím víc to dělal, tím víc koule předpovídaly jeho pohyby a když se je snažil nasměrovat na Margaret tak jej předběhly a jedna z nich jej srazila a přimáčkla k zemi. Po chvíli jej zemí prorazila a on opět letěl dolů poměrně rozpláclí. Byl však naživu a ještě nějak snad mohl i bojovat.
Po tom všem však koule začali mírně ztrácet barvu i s celou bariérou. Již... limit...? zašeptala Margaret. Vše však pořád stále bylo dost pevné na to aby žádný z vašich útoků nefungoval.

Tainaka Erin


Dřív, než jsem se stihla pustit do hovoru s mým vnitřním pekelným já, do mě narazila Margaretina bariéra. Do haj-... stačila jsem se sotva otočit a hned jsem letěla vstříc nějaké budově, do které jsem kvůli síle a rychlosti, která mě sem dostala, udělala menší kráter. Hned na to jsem dopadla na zem a vykašlala trochu krve. Za moment jsem se zvedla a trochu zavrávorala. Dala jsem si ruku k puse, abych si otřela krev. Možná mě zastavila právě včas... Ale i tak... Hlasitě jsem se nadechla a koukla na Margaret, poté na Sayu a toho kluka. Mám tedy nechat bojovat démonku? Nebo být návnada, aby tyhle dva mohli něco vymyslet? Pravda byla, že ani jedna z ideí, ať už moje nebo jednoho z těch dvou, za tenhle boj nebyla zrovna úspěšná. Každopádně jí dochází baterky, zdá se... Stiskla jsem pěst, na chvíli zavřela oči a nadechla se. Správně, musím jim získat čas. Použila jsem Bringer Light a přesunula se přímo k Margaret. Když jsem byla u ní, zaujala jsem pro jistotu takovou pozici, abych byla schopna blokovat její výpady. Když se sejdou neústupné vůle s rozlišným přesvědčením, které se snaží uplatnit, jediným východiskem pro vyřešení nějaké situace je boj... Z neznámého důvodu mi tahle věta přišla na mysl. Připadalo mi, jako bych ji už někde slyšela. Moonlight Margaret? Jaké je tvé přesvědčení? Rty se mi zvlnily v lehce ironický úsměv a mé tváři dodaly provokativní výraz přimhouřené oči. Musí tu být přeci důvod, kvůli čemu bojuje...

Saya

Koule létali všude o kolo a já lehce pohlédla na své rány. Nic vážného... rozhodně jsem byla v lepším stavu než ti dva. A Margaret také jak se zdálo... skrz jednu z děr ve stropě jsem zahlédla co se stalo Erin. Musela jsem se pořádně držet abych tam hned nevlítla a neudělala nějakou blbost. To co se stalo my však napovědělo. Takže ty koule jsou pouze pevný materiál který může létat... tahle informace se nečekaně hodila. Když byla jedna z koulí blízko a letěla směrem ode mě tak jsem vylétla z úkrytu a pomocí bringer light jsem přistála na kouli z které jsem následně vyskočila zpátky na střechu. Namířila jsem na Margaret i když jsem věděla že by moje kulka nic nezmohla. Tohle bych si taky ráda poslechla... Z pohledu jsem věděla že jí ta bariéra morduje. Já osobně bych tak daleko nezašla kdyby to byl pouhý příkaz... zvídavost nade mnou opět převzala kontrolu.

Kantarou

Úspěšně se mi má taktika dařila když v tom ty koule ukázaly něco nevídaného. Když jsem byl u Margaret jedna z koulí mě předehnala a narazila do mě. Haah? Dal jsem před sebe svůj meč abych snížil požkození při pádu. Ty koule mají svou umělou inteligenci? To nedává vůbec žádný smysl... Povstal jsem a pohlédl znova na Margaret. Na to abych ji porazil, musel bych použít plnou sílu svého fullbringu. Jenže když tu jsou ti dva, nemůžu se prozradit...

Když Erin pronesla svojí otázku tak všechny koule z bariéry zmizely a na bariéře samotné se objevilo několik prasklin. Víš příliš málo dítě... Ať děláme cokoli, nikdy nedosáhneme toho čeho chceme. Myslela jsem, že zde budu mít... svůj poslední boj s tím koho miluji... Bariéra se kompletně rozpadla a Margaret udělala pár kroků nazpět s výrazem plným zármutku.
Midou Sakuya... jeho minulost... současnost... a budoucnost nás všechny řídí. Muž jehož fullbring je hodnocen jako druhý nejsilnější na tomto světě... já nejsem součástí strážců. Chtěla jsem být s ním... nebo zemřít jeho rukou. Strážci si mě najali abych jej tuto noc... na tomto místě eliminovala... ale místo něj jsem vyprovokovala jen pár dětí. Asi jsem na tohle opravu příliš stará...
Záře měsíce se zdála jaksi silnější a bylo jasno, že jsou tu stále mnohá tajemství. Vše teprve začne... a vy budete v centru toho všeho. Budete muset volit... moudře komu věřit a ke komu se nakonec přidat. S těmi slovy jako by byla táhnuta neviditelnými vlákny Margaret vzletla do vzduchu a rozplynula se stejně jako to udělala párkrát před tím. Tentokrát se však již znovu neobjevila... vypadalo to, že uprchla. A okamžitě jak zmizelo její reiatsu tak veškerý povyk okolo budovy začal utichat. Veškeří členové strážců se začali stahovat a za pár minut nebylo koho vidět.
To se od nikud ještě ozvala poslední slova Margaret Můj cíl je pouze Midou... tak se my již nepleťte do cesty. Ostatní tak hodní nebudou jen protože jste malé děti.

Tainaka Erin


Zdá se, že Margaret postupně zrušila všechny bariéry nebo se zkrátka rozbily sami, možná dosáhla svého limitu. Nikdy jsem nebyla dobrá na takovýhle filozofování, nicméně jsem nejspíš uhodila hřebíček na hlavičku. Celá byla nějaká posmutnělá a začala vyprávět o Midouvi a o její lásce k němu. Nevím proč, ale trochu mě to znepokojovalo. Možná proto, že mě její příběh trochu zasáhl, jinak bych si to vysvětlit nedokázala. Také jsem zaslechla jeho skutečné jméno z minulosti. Dali mu snad jméno 'Midnight' strážci? Bylo to celkem nepodstatný, ale stejně jsem si tu otázku položila. Víc mě ale štvalo to, že se jí zdá, že neumíme bojovat jen proto, že jsme děti. Nebo nám tím chtěla říct něco jiného? Její řeč jsem si moc nedokázala pospojovat dohromady, proto jsem lítala od jedné věci ke druhé. Druhý nejsilnější Fullbring? To by znamenalo, že první je nejspíš velitele strážců... nebo možná... Margaretin? Nakonec se na obloze vypařila jako dým a všechno reiatsu, které nás až doteď obléhalo, zmizelo společně s ní. Už nebyl důvod tu dál něco dělat. Neuspěli jsme... Bude na nás Midou naštvaný? Nemluvila jsem na nikoho konkrétního, zkátka jen do vzduchu a stále se dívala tím směrem. Na chvíli jsem zavrávorala, ale hned chytla rovnováhu. S úsměvem jsem se otočila na Sayu. Jsem ráda, že se ti nic nestalo. Znovu jsem si trochu odkašlala a zběžně si otřela pusu. Byla jsem docela vysílená a i přes prohraný boj se těšila na základnu. Změnila jsem se zpět do své původní podoby. Tvůj cíl je možná Midou... Ale nevydám ti ho... Pravda, jsem slabá a nedokážu nikoho ochránit. Proto se musím stát silnější, Margaret... Další pohled jsem věnovala tomu klukovi. Děkuji, že si nám pomohl. Kdybys mě nezachránil, nejspíš by mě vykuchala. A po celý souboj si se snažil. Proto ti nabídnu, že můžeš jít s námi, ačkoliv nejsem žádný šéf, ani nějaký člověk se zvláštními privilegii, pousmála jsem se. Jsem Tainaka Erin. A ty? podala jsem mu ruku. Předtím nevypadal zrovna přátelsky a pravděpodobně nám zachránil krk ze slušnosti, ale teď měl možnost to napravit. Předtím se asi soustředil jen na její útoky.

Saya

Když se bariéra rozpadla tak jsem měla sto chutí vystřelit. Bylo my však jasné, že boj skončil i bez mého výstřelu. Stejně jako Erin jsem si poslechla co nám Margaret řekla. Nezabila nás jen proto, že jsme ještě děti... nebo protože si myslela, že jsme drazí Midouovi? To bylo první co my prolétlo hlavou. Nemohla jsem si být jistá, ale z jejího postoje my bylo vcelku jasné, že by se Midouem nechala zabít i kdyby to mohlo být naopak. Co mě však zaujalo nejvíce byla Margaretina věta jeho minulost... současnost... a budoucnost nás všechny řídí.
Vždy jsem věděla že Midou je silný... Margaret to potvrdila s tím, že jej nazvala 2. nejsilnější fullbringer. Ale... i když je takto silný... jak by mohl ovlivnit osudy nás všech? Všechny ty záhady strážců okolo Midoua... proč se o něj tolik zajímají? Když je takto silný... proč jej prostě nenechají jít? Rozhodně by to bylo lepší než si nechat zabíjet vojáky kteří proti němu nemají šanci...
Nakonec nám Margaret upláchla. Pořád dost síly aby se dostala dost daleko od nás? Zatraceně... jak že jsme tohle všechno vůbec přežili...? Erin najednou mírně zavrávorala. Už jsem se chystala, že jí chytnu, ale nějak dokázala udržet rovnováhu bez mé pomoci. Nakonec schytala největší rány. Hlavně ta poslední... Midou nás sem v prvním místě vůbec neposlal... nemyslím, že by se naštval... ať už mu řekneme cokoli. Ještě jednou jsem si prohlédla všechna její zranění. Žádné z nich nebylo nějak fatální, ale i tak byla dost domlácená... Zato ty můžeš být ráda, že držíš v jednom kuse... měli bychom se co nejrychleji vrátit a odpočinout si. Toho kluka jsem si prakticky nevšímala. Byl to pouze nějaký cizinec který nám pomohl... prioritou bylo zdraví Erin.

Kantarou

Jediné co už tomuhle boji zbývalo byl jen nějaký proslov a opuštění z boje. Tss... Konflikty by se měly vyřešit hnedka, a neměly by se odkládat na pozdějc... Můj meč se rozplynul a stal se opět součástí železného bloku který si schovávám. Chystal jsem se odejít když v tom přišla ke mě z ničeho nic Erin a začala na mě mluvit. Já jediné co jsem udělal bylo to že jsem zamával a zmizel díky Bringer Lightu. Pro Erin a Sayu bylo však otázkou zda jsem jim kompletně zmizel z dohledu nebo ne.

Tainaka Erin

Nechápavě jsem zamrkala, protože se mi rozplynul přímo před očima. Je mu to ukradený... dostala jsem tik do oka a odtáhla ruku, kterou jsem mu podávala. No, je to jeho věc, že je do sebe tak uzavřenej... Otočila jsem se na Sayu a nechala neznámého neznámým, ať si třebe škubne. Takže... jdem domů... nebo máš chuť se ještě porozhlídnout po městě? Asi jsem ani nevěděla co žvatlám, protože ve svém stavu jsem na nějaký procházky mohla zapomenout. Blbej nápad, co? zazubila jsem se a poškrabala se za hlavou.

Saya

Tak nějak jsem tušila, že se s náma pan záhadný nebude vybavovat. Stejně rychle jako se v boji objevil také zmizel...
S úlevou, že je tedy konečně vše jak má být jsem se usmála na Erin jak pronesla svojí poznámku. Pořád to byla ta samá dobrá Erin a po démonce která jí ovládla ještě před začátkem boje už nebyly ani stopy. Jo, hodně blbej nápad... myslím, že budeš ráda když dojdeš do základny po svejch a nebudu tě muset odnést na zádech. Ještě jednou a naposled jsem si prohlédla celé místo. Nechali jsme tady pořádnej bordel... no... někdo to určitě uklidí... řekla jsem si trochu hloupě a šla jsem za Erin kdyby jí náhodou došli síly abych jí mohla zezadu rychle chytit. Další zabitej den...

---> Hlavní základna Xcution